Digitální odcházení

Sociální sítě

Sociální sítě dnes uchovávají mnoho vzpomínek na náš život – fotografie, statusy, komentáře i zprávy. Po úmrtí uživatele mohou jeho profily na Facebooku, Instagramu či dalších sítích zůstat místem, kam přátelé a rodina přicházejí vzpomínat. Zároveň ale hrozí, že neudržovaný účet bude napaden nebo se na něm objeví nevhodný obsah. Správa účtů zemřelých na sociálních sítích je důležitá pro zachování důstojné památky i ochranu soukromí. Mnohé platformy proto umožňují zvěčnění profilu (tzv. memorializaci), kdy je účet zachován jako pamětní a nelze se do něj přihlásit, případně nabízí možnost smazání účtu na žádost pozůstalých. Již za života si také můžeme nastavit, co se s naším profilem má stát – například určit důvěryhodnou osobu pro správu vzpomínkového profilu nebo zvolit trvalé odstranění účtu po smrti. Níže uvedená tabulka shrnuje, jak vybrané globální sociální sítě nakládají s účty zemřelých uživatelů a jaké mají postupy včetně požadavků na pozůstalé v českém prostředí.

Z právního hlediska jsou data na sociálních sítích součástí osobního jmění zesnulého. Podle českého práva může přejít na dědice právo na přístup k těmto účtům, pokud to není vyloučeno dohodou s provozovatelem. V praxi však společnosti (zejména globální platformy) předávání účtů či přihlašovacích údajů nedovolují. Dědici se tak často musí řídit výše popsanými postupy jednotlivých sítí, případně vymáhat přístup soudně. Je proto vhodné už za života využít nabízené nástroje (např. určit důvěryhodnou osobu na Facebooku či nastavit plán neaktivity u Googlu), aby byla vaše přání ohledně digitální pozůstalosti respektována.

E-maily a účty

E-mailové schránky bývají klíčovým uzlem naší digitální identity. Přes e-mail řešíme osobní i úřední komunikaci a často je propojen s řadou dalších služeb (slouží k obnově hesel apod.). Po úmrtí uživatele může přístup k e-mailu pomoci pozůstalým dohledat důležité informace – například faktury, smlouvy či kontakty na známé, kterým lze smutnou zprávu oznámit. Zároveň ale e-mail obsahuje citlivé soukromé zprávy, jejichž ochrana je zásadní. Poskytovatelé e-mailových služeb proto postupují obezřetně: přístup k e-mailové schránce pozůstalým běžně neumožňují, leda na základě složitého právního procesu, a spíše nabídnou účet uzavřít. Některé služby (jako Google) ovšem poskytují nástroje, jimiž si uživatel sám předem nastaví, co se má s účtem stát po období neaktivity. V následující tabulce uvádíme, jak hlavní globální e-mailové platformy (a s nimi spojené účty) nakládají s účty zemřelých a jaké možnosti mají pozůstalí.

V českém kontextu platí, že e-mailová komunikace zemřelého spadá do ochrany listovního tajemství a osobnostních práv. Poskytovatelé se proto velmi zdráhají komukoli předávat obsah schránek bez jasného zákonného zmocnění. Dědicové mají právo získat informace nutné k vyřízení pozůstalosti – např. přístup k fakturám, smlouvám či finančním zůstatkům – ale často toho lze docílit spíše přes jednotlivé služby (banky, úřady) než čtením soukromých e-mailů. Je proto dobré, aby si uživatelé dopředu ujasnili, k jakým datům by měl mít někdo po jejich smrti přístup a zajistili to (např. sdílením přístupů prostřednictvím funkcí jako Legacy Contact u Applu či Emergency Access v manažerech hesel).

Komunikátory

Mobilní komunikátory (chatovací aplikace) jako WhatsApp nebo Telegram dnes často nahrazují SMS a e-maily – uchovávají osobní konverzace, skupinové chaty, fotografie i hlasové zprávy. Po úmrtí uživatele vyvstává otázka, co se stane s jeho účtem v takové aplikaci. Na jedné straně může být žádoucí informovat kontakty o úmrtí (např. statusovou zprávou či v rámci skupin oznámit smutnou zprávu). Na straně druhé tyto služby kladou velký důraz na soukromí a bezpečnost: chaty jsou často šifrované, takže k nim nemá přístup ani provozovatel aplikace, natož třetí osoba. Obvykle tedy neexistuje způsob, jak by pozůstalí získali přístup ke zprávám zemřelého, pokud například neznají PIN k jeho telefonu. Hlavním řešením je nechat účet buď samovolně zaniknout neaktivitou, nebo jej ručně odstranit. Je také vhodné zajistit, aby číslo zemřelého nebylo nadále používáno – mobilní operátor ho po čase může přidělit někomu jinému, kdo by se pak mohl omylem dostat k jeho účtům. Níže uvádíme, jak vybrané komunikační platformy přistupují k účtům zemřelých.

U komunikačních aplikací je často jediným nositelem identity telefonní číslo. Pokud spravujete pozůstalost, zvažte co nejdříve vyřešit mobilní číslo zemřelého – například převést paušální smlouvu na sebe nebo ukončit předplacenou kartu. Operátor v ČR obvykle po několika měsících nečinnosti číslo deaktivuje a znovu ho nabídne dalším zákazníkům. Předejdete tak situacím, kdy by se někdo cizí dostal k účtům zesnulého jen tím, že získá jeho staré telefonní číslo. U některých služeb (např. WhatsApp) by nový majitel čísla neměl přístup k minulým zprávám, ale mohl by se objevit ve skupinách pod jménem původního uživatele, což může být pro přátele znepokojivé. Proto je vhodné účty v komunikátorech buď včas odstranit, nebo aspoň informovat ostatní (např. nastavit profilový stav na zprávu o úmrtí), a poté nechat účet zaniknout.

Digitální služby a aplikace

Pod digitální pozůstalost spadají i různé další online účty – od cloudových úložišť přes služby na streamování hudby a filmů až po nákupy aplikací či her. Tyto aplikace a platformy často spravují námi zakoupený digitální obsah nebo aktivní předplatné, která mohou po smrti běžet dál, pokud nejsou zrušena. Je proto důležité pamatovat i na tyto účty: zastavit zbytečné platby, zachovat cenný obsah (třeba rodinné fotografie na cloudu) nebo rozhodnout o jejich zrušení. Některé společnosti již nabízejí nástroje pro správu pozůstalosti – například Apple zavedl možnost určit Dědictví účtu Apple ID. Jiné, jako Spotify či Netflix, nemají speciální funkce, ale běžně pomohou rodině ukončit účet, aby nedocházelo k dalšímu strhávání poplatků. Následující tabulka shrnuje, jak vybrané globální digitální platformy (pro média a další služby) postupují v případě úmrtí uživatele.

Banky, identita a digitální aktiva

Postup českých bank po úmrtí klienta

České banky mají jasně definované postupy pro správu účtů po úmrtí klienta. Po oznámení úmrtí je účet zablokován a přístup k internetovému bankovnictví i bankovní identitě je zrušen. Disponenti mohou s účtem nakládat pouze do výše původního zmocnění a do ukončení dědického řízení.

Elektronická identita a datové schránky

Bankovní identita: Po smrti uživatele se automaticky zneplatní – nelze ji použít pro přihlášení k úřadům ani soukromým službám. Dědicové nemají nárok na její obnovu.
Datová schránka: Je automaticky znepřístupněna do 3 pracovních dnů od úmrtí. Její obsah spadá do dědictví a řeší se v rámci dědického řízení. Přístup k uloženým zprávám mají pouze právoplatní dědicové po předložení usnesení soudu.

Digitální aktiva: kryptoměny a online investice

Největší riziko ztráty digitálních aktiv představují kryptoměny a účty na investičních platformách. Bez explicitního plánování mohou tato aktiva propadnout. Většina globálních platforem neuznává česká dědická řízení – bez explicitního nastavení "dědictví" v účtu hrozí ztráta prostředků.

• Bankovní účty: Nechte si vystavit úmrtní list a doložte jej bance. Disponenti mohou vybírat prostředky do dědického řízení.
• Kryptoměny: Uchovejte seed fráze v trezoru a informujte o nich důvěryhodnou osobu.
• Datové schránky: Obsah řešte s notářem během dědického řízení.
• Investiční platformy: Aktivujte funkce "legacy contact" nebo "inheritance plan", pokud je služba nabízí.

Právní rámec

Digitální pozůstalost v českém právním řádu není dosud výslovně definována ani upravena žádným speciálním zákonem. Řídí se tedy obecnými pravidly dědického práva, zejména občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), a v některých případech i dalšími právními předpisy (např. autorským zákonem).

• Co je digitální pozůstalost a jak se dědí:
  Digitální pozůstalost zahrnuje účty na sociálních sítích, e-maily, cloudová úložiště, kryptoměny, digitální licence, předplatná, online peněženky, datové schránky, elektronické identity a další virtuální aktiva.
  V českém právu neexistuje zvláštní úprava pro dědění digitálního majetku. Dědí se podle stejných pravidel jako fyzický majetek – tedy v rámci dědického řízení, pokud jsou splněny zákonné podmínky (smrt zůstavitele, existence dědického titulu, způsobilý dědic, atd.).
  Notář zahrne digitální majetek do pozůstalosti pouze tehdy, pokud na něj pozůstalí upozorní a doloží jeho existenci. Bez této informace může digitální majetek zůstat opomenutý a propadne nebo zůstane nevyužitý.
  
  
• Právní problémy a omezení:
  Digitální pozůstalost není výslovně součástí dědictví – zákon ji neuvádí jako zvláštní kategorii, což může komplikovat přístup k online účtům a datům.
  Poskytovatelé digitálních služeb často ve svých podmínkách stanoví, že účet je nepřevoditelný a zaniká smrtí uživatele. Přístup k účtům je pak možný pouze na základě předložení úmrtního listu a rozhodnutí o dědictví, případně vůbec.
  Pokud dědicové nemají přístupové údaje (hesla), často se k digitálnímu majetku nedostanou, i když na něj mají právní nárok. Z tohoto důvodu je doporučováno vést přehled účtů a přístupů a případně je zahrnout do závěti.
  
  
• Doporučení:
  Vést přehled digitálních účtů a aktiv a pravidelně jej aktualizovat.
  Zahrnout digitální majetek do závěti nebo zanechat instrukce k přístupům důvěryhodné osobě.
  Konzultovat individuální situaci s odborníkem na dědické právo, zejména pokud jde o hodnotnější digitální aktiva nebo komplikované rodinné vztahy.
  
  
• Klíčové právní předpisy:
  Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) – obecná úprava dědictví (§ 1475 a násl.)
  Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.) – v případě digitálních děl (např. blogy, fotografie)
  Podmínky jednotlivých poskytovatelů služeb – určují, jak lze s účtem po smrti naložit

Na závěr je dobré připomenout, že digitální pozůstalost je nová oblast, kde se praxe teprve ustaluje. Každá platforma k ní přistupuje trochu jinak. V rámci České republiky zatím neexistuje jednotný zákon, který by poskytovatele služeb nutil vydávat přístupy k účtům zemřelých – vše se děje podle obchodních podmínek a obecných principů dědického práva. Proto je moudré předem plánovat: využít nastavení účtů k určení správců nebo instrukcí pro případ úmrtí, uchovávat seznam svých digitálních aktiv a přístupů (v zabezpečené podobě) a informovat blízké, co si přejete s účty po své smrti udělat. Tím svým blízkým výrazně usnadníte vyřízení vašich digitálních záležitostí a zajistíte, že vaše online stopa bude spravována podle vašich představ.

Kontaktujte nás

Máte zájem o více informací, individuální poradenství nebo potřebujete pomoci s řešením digitální pozůstalosti? Neváhejte se na nás obrátit – rádi vám poradíme a poskytneme potřebné informace.

Kontaktovat nás můžete na e-mailu: digitalniodchazeni@seznam.cz

Často kladené otázky

Kliknutím na otázku zobrazíte odpověď.